Scéna.cz 

Vánoce s Popelkou - chytrá komedie o komunikaci mezi lidmi

Studio DVA vstoupilo do letošního podzimu světovou premiérou Michaely Doležalové VÁNOCE S POPELKOU. A rozhodně to nejsou „vánoce jako každý rok“. Dramatička, která už ve TŘECH GRÁCIÍCH Z UMAKARTU ukázala cit pro ženské napětí, jemnou ironii a přesné dialogy, zde znovu staví na schopnosti odkrývat rozpory – ty, o nichž se doma nemluví, a přitom určují celý vztah. Režie Petra Svojtky jejich vrstvení dokáže ukočírovat s až chirurgickou přesností a nabízí publiku večer, který je překvapivě lehký, a přesto hlubší, než se na první pohled zdá.

Když Popelka není Popelka

Doležalová vychází z jednoduchého, téměř banálního základu: manželé Meda a Viktor poprvé slaví Štědrý den bez dětí. Všude okolo visí tlak „správně“ prožitých Vánoc, k nimž patří kapr, světýlka… a Popelka. Jenže autorčino „bez Popelky nejsou Vánoce“ se rychle ukáže jako rafinovaná slovní past. Popelka je tu totiž muž – Karel. A tím se otevírá prostor pro sérii absurdních, ale lidsky pravdivých situací, v nichž se mění dynamika celého večera.

Karel, v podání Miroslava Vladyky, není jen přátelskou návštěvou. Má dokonalý přehled o chodu domácnosti – ví, kde jsou pojistky, kde jsou uložená alba i tajné zásuvky. Jeho „topografie bytu“ se však rychle ukáže jako metafora pro mnohem zásadnější schopnost – znát city a slabiny druhých. Vladyka vytváří postavu, která na sebe bere roli katalyzátoru: jemně posouvá rozhovory, otevírá zasuté otázky a dovoluje oběma partnerům slyšet, co si dlouho neřekli.

Zlata Adamovská jako Meda vyniká právě v drobných nuancích – v pohledech, ve způsobu, jak upraví ubrus nebo jak brání svůj rituál Vánoc. Petr Štěpánek zase přesně zachycuje typ muže, který umí obětavě pečovat o pacientky, ale doma míjí partnerčino volání o pozornost. Jejich manželské „ping-pongy“ jsou herecky podané s mimořádnou civilností. Divák se směje – ale skrze smích velmi dobře rozumí, kde dřímou roky nenaplněná očekávání.

Humor, rytmus a přesná režijní ruka

Režisér Petr Svojtka inscenaci vede tak, aby humor nikdy nesklouzl k povrchnosti. Pointy nejsou podávány „na první dobrou“ – často přicházejí skrze drobný detail či pozdvižené obočí, což je právě ten typ komiky, který nechá diváka přemýšlet. Scéna Michala Syrového staví na dojmu luxusního bytu lékaře: kožená pohovka, masivní konferenční stůl a hlavně zadní projekce zimního lesa, která vytváří atmosféru tichého, chladného horizontu. Ten kontrastuje s emocemi, jež se v bytě rozpumpují do značných otáček.

Vtipná pasáž se Santa Clausem na žebříku, světélkujícími losy i tradičním cukrovím není jen dekorací. Funguje jako rámec pro to nejdůležitější: rodinný strach, obavy o děti a schopnost říct pravdu. Do příběhu vstupuje i informace o možném neštěstí, což zlehka mění tón a dává postavám prostor k opravdové empatii – nikoli té „večírkové“.

VÁNOCE S POPELKOU nejsou jen komedií pro divadelní odlehčení adventu. Jsou milým, inteligentním připomenutím, že Vánoce nejsou o rituálech ani filmech, ale o lidech a o tom, jak se k sobě dokážeme přiblížit – často díky možná nevítanému „hostu“, který nám nastaví zrcadlo. Doležalová napsala chytrý text s ženskou intuicí pro skryté bolesti i humor na správném místě. A Svojtka jej převedl do inscenace, která má rytmus, lehkost a především – lidskost.

Studio DVA tak přináší titul, který své „vánoční“ zarámování nepoužívá jako marketing, ale jako prostor k jemné hře s tím, co společné soužití skutečně znamená.

A ano, Vánoce se dají prožít i bez televize. Ale tahle divadelní Popelka stojí za to.

Michaela Doležalová: Vánoce s Popelkou
Režie Petr Svojtka; scéna Michal Syrový; kostýmy Agnieszka Pátá–Oldak a hudba Vladimír Nejedlý.
Osoby a obsazení: Meda (Zlata Adamovská); Viktor (Petr Štěpánek) a Karel – „Popelka“ (Miroslav Vladyka).
Světová premiéra 23. října 2025 v divadle Studia dva.

📘 www.studiodva.cz