Scéna.cz 

Filmové tipy 10. týden

Takoví jsme byli
Některé vzpomínky nevyblednou. Slavný americký romantický film s Barbrou Streisandovou a Robertem Redfordem (1973). Dále hrají: B. Dillman, L. Chilesová, P. O´Neal, V. Lindforsová, M. Hamilton a další. Režie Sydney Pollack. Jedním z nejpopulárnějších hollywoodských příspěvků do módní vlny retrofilmů byl romantický milostný příběh Takoví jsme byli (1973). Autor scénáře Arthur Laurents vycházel z vlastních životních zážitků, když byl jako student na konci 30. let vystaven levicovému politickému aktivismu, který v příběhu reprezentuje Katie Moroskyová. Postavu jejího protipólu Hubbella Gardinera, pro něhož "všechno přichází příliš snadno", dal dohromady z několika skutečných postav spolužáků, jež znal. Původní scénář, kladoucí stejný důraz na složitou dobu, v níž se odehrává, jako na vlastní romantickou zápletku, se ovšem ve výsledném filmu poněkud proměnil. Své samozřejmě vykonalo obsazení ústředních rolí dvěma velkými hvězdami (Barbra Streisandová a Robert Redford), ale také osobnost režiséra Sydneyho Pollacka (který byl blízkým Redfordovým přítelem) a samotný fakt, že se jedná o nákladnou hollywoodskou produkci. Politicky kontroverzní materiál (především scény z Hollywoodu 50. let, sužovaného McCarthyovým honem na čarodějnice) se nakonec do snímku nevešly a do té doby zajímavě rozehraný duel mezi levicovým idealismem a pravicovým oportunismem se poněkud vytratil v přemíře nostalgie po starých dobrých časech. Oba hlavní protagonisté však dávají zapomenout na případné logické trhliny ve vývoji děje, neboť film patří především jim. Streisandová svého partnera jednoznačně přehrává (byla nominována na Oscara i na Zlatý glóbus), což je z velké části zapříčiněno mnohem lépe napsanou postavou Katie. Snímek byl nominován na šest Oscarů a nakonec získal dva – za nejlepší hudbu (Marvin Hamlisch) a nejlepší píseň (The Way We Were), již nazpívala (kdo jiný?) Barbra Streisandová.
Vysílání: 08.3., 23.15 hod., ČT2

Dívka s pistolí
Svedená a posléze opuštěná dívka může svou čest získat zpět jediným způsobem: zabít bývalého milence. Italská komedie s Monikou Vittiovou v hlavní roli (1968). Dále hrají: S. Baker, C. Redgrave, C. Giuffre, A. Booth a další. Režie Mario Monicelli. Poslušna tradici a vyzbrojena pistolí přijíždí svedená a posléze opuštěná sicilská dívka do Anglie pomstít ztrátu své cti. Najít proradného milence však není úkol nikterak snadný. Svůdce je varován, a tak se mu daří před pomstychtivým děvčetem úspěšně unikat... To je námět italské komedie režiséra Maria Monicelliho z roku 1968 Dívka s pistolí, jejíž tvůrci zachycují s patřičnou dávkou satiry středověký způsob života a zastaralá morální pravidla, přežívající v té době na Sicílii. Pravidla, podle kterých musí svedená dívka, nemá-li ve vlastní rodině mužského obhájce, sama pomstít svou potupu. Roli Assunty si ve filmu s chutí zahrála Monica Vittiová a projevila v ní svůj znamenitý komediální talent. Přehrála se zde do veseloherního žánru, blízkého jejímu naturelu. Rozloučila se s typem odcizené neurotické ženy, jak ji známe z předcházejících filmů režiséra Michelangela Antonioniho (Dobrodružství, Červená pustina, Zatmění, Noc). Za svůj herecký výkon v tomto snímku získala Vittiová řadu poct a uznání – mimo jiné ceny na MFF v San Sebastianu (1968) a Taormině (1969).
Vysílání: 13.3., 13.45 hod., ČT2

Děla z Navarone
Jen šest mužů stálo mezi životem a smrtí dvou tisícovek vojáků. Britsko-americké drama z druhé světové války, oceněné Oscarem (1961). Hrají: G. Peck, D. Niven, A. Quinn, A. Quayle, I. Papasová a další. Režie J. Lee Thompson. Píše se rok 1943 a Němci jsou na vítězném tažení Evropou. Jsou už i v Řecku a na všech jeho ostrovech, s výjimkou Kréty a ostrůvku Chrenos blízko tureckých hranic. Ostrůvku, na němž našly dočasný azyl dvě tisícovky unavených, vyčerpaných britských vojáků. Měli by být evakuováni dřív, než vstoupí do války Turecko. Jedinou únikovou cestu po moři však neprodyšně střeží dvě obří, radarem řízená německá děla na ostrově Navarone. Ta nemohou být zničena ani z vody, ani ze vzduchu. Je tu jediná možnost: pokusit se zlikvidovat je přímo. Do vyplutí záchranného vojenského konvoje zbývá jen několik dní a skupinka šesti diverzantů míří v malé rybářské bárce k ostrovu, který je přístupný jen nebezpečným horolezeckým výstupem. Jen na nich záleží, jestli ty dvě tisícovky mužů příští středu zemřou, nebo budou žít. Natočeno na motivy skutečné události, zachycené v románovém bestselleru Alistaira MacLeana. Hvězdnému obsazení dominují Gregory Peck v roli kapitána Malloryho, David Niven jako "génius přes výbušniny" desátník Miller a Anthony Quinn coby nekompromisní Řek Andrea. Duší celého natáčení byl scénárista a producent Carl Foreman, jehož vliv byl tak velký, že dokonce po prvním natáčecím dni prosadil odvolání původně designovaného režiséra Alexandra Mackendricka a jeho nahrazení J. Lee Thompsonem. Celé natáčení bylo mimořádně náročné a plné nečekaných překážek: David Niven si např. při scéně ztroskotání poranil ret a natáčení dokončoval s otravou krve de facto na revers. I přes vydatnou podporu řecké vlády překročili filmaři rozpočet i termín, odměnou jim ovšem byla řada ocenění oficiálních (Oscar za zvláštní efekty plus 6 dalších nominací, dva Zlaté glóby – nejlepší film–drama, nejlepší hudba – D. Tiomkin) i diváckých. Děla z Navarone se stala jedním z nejúspěšnějších filmů roku 1961.
Vysílání: 13.3., 20.00 hod., ČT2

Neúplatní
Nelítostná válka s gangstery na motivy skutečných událostí. Kevin Costner a Sean Connery v hlavních rolích amerického filmu (1987). Dále hrají: Ch. Martin Smith, A. Garcia, R. De Niro, R. Bradford, J. Kehoe, B. Sullivan, B. Drago, P. Clarksonová a další. Režie Brian De Palma. V roce 1920 vstoupil ve Spojených státech v platnost tzv. Volstedův zákon, který zakazoval prodej, výrobu a distribuci alkoholických nápojů. Začala éra tzv. prohibice, která trvala až do roku 1933 a kterou si dodnes spojujeme především s rozmachem zločineckých gangů, jež si z dobře míněného zákazu udělaly výnosný obchod. Asi nejznámější kapitolou amerických dějin té doby je úspěšný boj zvláštního zmocněnce ministerstva financí Eliota Nesse, který ve spolupráci s chicagskou policií učinil přítrž nezákonnému obchodu s lihovinami, jenž byl v rukou Al Caponeovy organizace. Známý chicagský dramatik a držitel Pulitzerovy ceny (za drama Konkurenti, známé i u nás) David Mamet (nar. 1947) se nechal inspirovat skutečnými událostmi a také populárním televizním seriálem Neúplatní (1959–63) a napsal scénář ke stejnojmennému filmu. Jeho režie se ujal Brian De Palma (nar. 1940), jenž svoji zálibu v gangsterské tematice ventiloval předtím např. remakem klasického snímku Zjizvená tvář (1983). De Palma, proslulý okázalým režijním rukopisem a častými odkazy na klasiky světové kinematografie (tady parafrázuje proslulou scénu na oděských schodech z Ejzenštejnova Křižníku Potěmkin), vytvořil kvalitní podívanou s dobře vystiženým prostředím i dobou. V čele zajímavého hereckého obsazení najdeme tehdy teprve vycházející hvězdu Kevina Costnera (Eliot Ness), ale větší pozornost na sebe poprávu strhává bývalý představitel agenta 007 Sean Connery ve vděčné roli mazaného irského policajta Malonea, za niž byl oceněn Oscarem. Snímek dostal od Americké akademie ještě tři další nominace, za nejlepší výpravu, kostýmy a hudbu (jejím autorem byl Ennio Morricone), ale v přímém oscarovém souboji prohrál v těchto kategoriích s celkovým vítězem roku 1987, Bertolucciho historickým eposem Poslední císař.
Vysílání: 13.3., 22.40 hod., ČT2

Provaz a kolt
Michele Mercierová a Robert Hossein, ona se chce pomstít a on je osamělý pistolník. Francouzko-italský western (1969). Dále hrají: G. Lollobrigida, S. Marquand, A. Alvarez a další. Režie Robert Hossein. Baladický western vzniklý v koprodukci Francie a Itálie se vyznačuje melancholií, minimálními dialogy, demytizací tradičního hrdiny-pistolníka a schématu pomsty. Rančeři rozvětvené rodiny Rogersovy oběsí sousedního farmáře Bena Caina. Jeho žena Marie, která se musela na smrt manžela dívat, se pak zcela zaměří na to, aby ho mohla pomstít. Pomáhá jí pistolník Manuel, který žije samotářsky v opuštěném "Městě duchů", ale sám nepovažuje pomstu za správnou cestu, neboť ta "nese hořké plody pro všechny". Protože však Marii miluje, rozhodne se jí pomoci uskutečnit její plán. Unesou Rogersovu dceru Johannu, ale ne vše se vyvíjí tak, jak naplánovali. Robert Hossein si nejen ve filmu zahrál jednu z hlavních rolí, ale zároveň ho i režíroval. Málokdo zaznamenal, že se v roce 1968 objevil ve slavném westernu Sergia Leoneho Tenkrát na západě jako jeden ze členů Frankovy bandy. Hossein svůj western, po všech stránkách ovlivněný stylem Leoneho westernů, svému učiteli věnoval.
Vysílání: 14.3., 20.00 hod., ČT2

Přelud svobody
Společenská satira o úplném rozkladu světa, který lidstvo ani nezaznamenalo. Francouzská tragikomedie v režii surrealistického mistra (1974). Hrají: A. Astiová, J. Bertheau, J. C. Brialy, A. Celi, P. Frankeur a další. Scénář a režie Luis Buňuel (V původním znění s titulky). Mozaika světa, pozorovaného v absurdní nadsázce a pospojovaná řetězícím se přeskakováním z jedné vedlejší postavy na druhou, skládá z nesourodých výjevů všeobjímající pocit neporozumění. Logika moderního světa je postavena pod úhlem absurdního žertu na hlavu: fotografie, na něž v pařížském parku lákal neznámý muž dívenky a nad nimiž se později zvědavě rozdychťuje pan Foucauld se svou manželkou, se ukáží být obyčejnými pohlednicemi s památkami. Obráceně se chovají i soudci, kteří odsoudí masového vraha a vzápětí ho propustí na svobodu. Stejně tak úspěšně vyhlašuje policie pátrání po dívence, která nezmizela. Celou mozaiku uzavírá v detailním záběru hlava pštrosa, kolem níž se ozývá nepřetržitá střelba. Předposlední film španělského režiséra a scenáristy Luise Buňuela nazvaný Přelud svobody (1974), tvoří závěrečnou část volného triptychu podobenství s filmy Mléčná dráha (1969) a Nenápadný půvab buržoazie (1972). Sám tvůrce považoval tuto tragikomedii za své nejsurrealističtější dílo a znovu v něm vyhlásil válku pokrytectví, měšťáctví a falešné morálce. Snímek natočil ve Francii v již tradičním tandemu se scenáristou Jean Claude Carriérem a se sobě vlastní nespoutanou fantazií v něm vytvořil obraz světa, který ztratil lidský rozměr, absurdní vizi lidí, kteří pozbyli schopnost dorozumět se mezi sebou a často i porozumět sami sobě.
Vysílání: 09.3., 23.35 hod., ČT art

Mladý Winston
Formativní léta budoucího státníka. Britský film, nominovaný na tři Oscary (1972). Hrají: S. Ward, R. Shaw, A. Bancroftová, P. Magee, J. Mills a další. Režie Richard Attenborough. Winston Churchill nebyl jen jedním z největších státníků dvacátého století, ale také talentovaným a erudovaným autorem historické literatury a memoárů. Koneckonců v roce 1953 se stal držitelem Nobelovy ceny za literaturu. Snímek Mladý Winston sleduje jeho dospívání tak, jak jej tento výjimečný muž sám popsal ve svých pamětech. Nechybí tudíž zachycení jeho problematického vztahu s rodiči, popis vojenského dobrodružství v Indii a posléze účast na potlačení protibritského povstání v Súdánu. Vyprávění vrcholí Churchillovým dramatickým angažmá v roli zahraničního dopisovatele v búrské válce v Jižní Africe a jeho prvním zvolením poslancem britského parlamentu. Snímek natočil v roce 1972 klasik ostrovní kinematografie Richard Attenborough, autor mimo jiné dalšího životopisného filmu Gándhí, který si v roce 1983 odnesl hned osm Oscarů. Roli Winstona v jinošských letech ztvárnil Simon Ward (Tři mušketýři), jeho rodiče si zahráli Robert Shaw (Čelisti) a Anne Bancroftová (Absolvent). Film byl nominován na tři Oscary.
Vysílání: 11.3., 20.15 hod., ČT art

Stříbrné plátno (10/12)
Devadesátá léta aneb od Jurského parku k Pulp Fiction. Dokumentární cyklus USA (Premiéra). Velkofilmy jako Terminátor 2, Jurský park, Matrix a Titanic dokazují, jak obrovské pokroky udělaly digitální technologie právě během devadesátých let. Obecně oblíbené ale samozřejmě zůstaly komedie, úspěšné byly například snímky Na Hromnice o den více a Něco na té Mary je. Zazářily nové hvězdy jako Jim Carrey či Adam Sandler. Světové proslulosti dosáhl svým filmem Pulp Fiction Quentin Tarantino. Kritikům se velmi líbily snímky Magnolia, Klub rváčů či Kluci nepláčou. Velký úspěch zaznamenala svérázná komedie V kůži Johna Malkoviche. Rok 1999 se stal jedním z nejlepších let v historii amerických filmů.
Vysílání: 14.3., 20.15 hod., ČT art
Opakování: 20.3., ČT art